Friday, 30 January 2015

the most wonderful time of the year ...

... prosinec. Advent. Vánoce. Stejně je to geniálně vymyšlené, že nám zkracující se dny a konec roku zpříjemňuje adventní období a to krásné těšení.


My se těšili moc. Každým dnem. Pekli jsem perníčky, pozdravili Mikuláše a obdivovali ta krásná, třebaže kýčovitá, rozsvícená světýlka.


 

K Vánocům patří pohádky, tak jsme zavítali na výstavu, jak se vlastně takové pohádky oblékají. I na kulturu došlo, Louskáček je vánoční klasikou. Letos jsme již popáté s mojí kamarádkou tvarovaly vanilkové rohlíčky a upekly florentinské cukroví. Společné peční jsme odstartovaly ještě jako svobodné a bezdětné a stala se z toho moc příjemná tradice. Jen ty děti kdyby se nám nemotaly pod nohama ...


S blížícími se Vánoci se stupňují přípravy a roste nadšení. Živý kapr ve vaně takovou radost řádně znásobil. Děti by k němu do vany vlezly hned ...



Letošní Vánoce jsme trávili u rodičů v UK. Nebyl Ježíšek, ani salát, ani kapr. Zato spouuuusta dárků od Father Christmas. Taky jídlo, pití, lidi a zase lidi. Bylo nám krásně.



Nový rok jsme již přivítali v našem bytě. Teď už se jen těšíme, co zajímavého nám přinese ...

Tuesday, 27 January 2015

Hallelujah! PL album 2014 is finished ..

.. dokončením poslední nedokončené stránky jsem zavřela desky svého mentolového roku 2014. Hotovo. Ten blažený pocit. To štěstí.

Protentokrát vás provedu listopadovými týdny, abych vás tou radostí nezahltila ...

Moc mě baví dělat sekvenční záběry Albertových pohybových výkonů. Je to vždy náročná disciplína, ale jeden z jeho výlezů na náš gauč se mi podařilo zachytit. Ano, náš relativně vysoký gauč byl pokořen a dobyt. Netrvalo dlouho a synek se vyhoupnul na všechny postele co jich po bytě máme. Odvaha mu nechybí, pud sebezáchovy ano. Takže se z našeho obývacího pokoje stalo bojiště - konferenční stolek udělal místo matraci, která zatím úspěšně zachytává všechny ty euforické nerozvážnosti ...


Podzim je v plném proudu a my si užíváme tu barevnost, vůni a šustot spadaného listí.


Narozeniny. Z batolete se stává předškolák. Změna nepatrná, radost veliká.  Zpíváme Happy birthday, sfoukneme svíčku, rozbalíme dárky. Nadšení z dlouhonohé krásky Sněhurky, červených šatů a zástěrky nezná mezí. Pokud nevíte, jak se zabavit, udělejte pugét z cupcaků a upečte zdrcnutý dort. Když se daří ...



K dětství patří pohádky. Amelie je miluje. Ty o princeznách v krásných šatech nejvíce. Hitem je Popelka a její kouzelné oříšky. Nejvýraznější postavou pak zlá macecha, jejíž hlášky zná Amelie zpaměti a cituje je vždy na velmi příhodném místě. Na autobusové zastávce přistoupí k dětem a "jak to se mnou mluvíš?" či v řeznictví začne vyjmenovávat "Rózi, vše je připraveno? Maso, ano, víno ...".Já se bavím, žasnu a nesměle vysvětluji, že jde o pouhou citaci z pohádky.



Poslední listopadový týden se Albert ocitl na okně. Díky právě zmiňovanému přesunutému konferenčnímu stolku. V rychlosti jsem zhodnotila situaci a s pohledem přilepeným na synovi doběhla k druhému oknu pro foťák (doufám, že všechny PL matky pochopí, vy ostatní mě prosím neodsuzujte). Inkriminovaný stolek pak našel místo v bezpečné vzdálenosti od okenního parapetu a Albiho výlez měl šťastný dopad.


Děkuji za nahlédnutí a k pokračování Project lajfové story vás zvu napříště. 

Sunday, 25 January 2015

it is sewing time !!!

... aneb ruční práce a PL jdou dohromady!



Asi by to někteří ode mě nečekali, ale dnešní Project Life příspěvek bude o šití. Ručním šití. Chtěla bych vám ukázat několik způsobů, jak vyšíváním ozdobit vaše PL kartičky či fotky a přitom být maximálně originální. Protože tak jako vy to prostě nikdo nevyšije ... 

Mým prvním šicím počinem byla  PL třicítková stránka do Challenge na PA.  Cik-cak stehem jsem pospojovala jednotlivé fotografie. 


Následovaly PL kartičky.  Zde vyšívání předním stehem a dvoubarevně na střídačku ...


..  a tady zadním stehem, bílá bavlnka oživena zlatou nití. (3)


Vánoční sob byl inspirován motivem na kartičkách z vánočního PL kitu a vyšit křížkovým stehem. Předlohu skotačícího soba jsem si našla na internetu a pomocí křížků překreslila na čtverečkovaný papír. Na zadní stranu kartičky jsem si udělala mřížku, zakreslila křížky, proděravěla a vyšila. 


Dalším vánočním motivem byla vánoční hvězda, tentokrát věrně překreslená z PL kartičky.  Jen jsem ji v konečné realizaci udělala menší. 



A teď přicházíme k zábavnější formě, a tou je zvýraznění již natištěných motivů na PL kartičce. Můžete předním stehem v obou směrech vyšít nápis či zvýraznit nějaký tvar, detail. 


 Nebo vyšrafovat písmena.


Velmi efektní je také vyšití nápisu na fotografii. Netroufáte-li si uplatnit svůj rukopis, nápis si vytiskněte či vystřihněte a přilepte ke kartičce (třeba vaší „oblíbenou“ washi páskou). Dírky dělám bodáčkem či jehlou na krabici (nemám řezací či děrovací podložku). 

  
Při děrování nápisu je opravdu důležité dělat dostatečné rozestupy, aby se vám potom při průchodu jehlou dvě dírky neslily v jednu a písmo se nezdeformovalo. Ale rovněž je důležité vydírkovat detaily, aby byl nápis čitelný. Practice makes perfect aneb cvičení dělá mistra.

Na kartičku tak můžete napsat cokoli. Nápis prodírkovat a vyšít. Zde jsem si slova předepsala tužkou přímo na lícovou stranu. 



Ještě štěstí, že tento článek měl uzávěrku, jinak bych stále vymýšlela a vyšívala ... zde moje prozatím poslední dílko. 



Zkusíte si také navléknout bavlnku a protáhnout ji papírem?

Monday, 19 January 2015

welcome 2015 ...

... aneb první dva lednové týdny ve znamení nemoci, opožděného Ježíška a princezen. Lednový kit PA je opravdu vydařený; líbí se mi jednoduchá, ale efektivní barevnost, která jde opravdu krásně kombinovat i s barevnějšími fotkami.
Jak už jsem psala dříve, nemám problém do kartiček střihnout, takže jsem k fotce (uaaa, mé vlastní) ohňostroje přidala vystřihnuté kolečko s číslem roku a zbytek použila na razítka.


Nápis Život je super je opět vystřižený a nalepený na jinou kartičku. Označení týdne Week 2 překrývá nápis v angličtině. Černobílé fotografie byly v originále hodně barevné, tak jsem je musela ztlumit.


Více inspirace na blogu PA.

Monday, 12 January 2015

my debut on Papero Amo ...

.. nějakým zázrakem či nedopatřením jsem se stala členkou Design Teamu na Papero Amo. A zde je můj první článek ...



Chrastidlo trochu jinak

Dostala jsem k Vánocům vysněný foťák.  Zrcadlovku. Zatím se vzájemně oťukáváme, ale už teď vím, že mám zaděláno na nemalý problém .. hodně fotek. Hodně o poznání kvalitnějších fotek. To tedy netuším, jak se mi je bude dařit vměstnat na jednu PL stránku. 
Situaci jsem musela řešit už s vánočními fotkami. Vytvořila jsem dvě klasické PL stránky, ale zbývalo tolik rodinných fotek, které jsem prostě chtěla použít. Takže jsem z nich v picmonkey.com složila šest koláží velikosti 4x6. Při skládání fotografií jsem se snažila použít vždy alespoň jednu fotku každého člena manželovy rodiny … nepočítejte to, je jich je hodně. 


 Koláže jsem si potom rozmístila na velký 12x12 scrapbookový papír a určila si, kde vyřežu prostor pro chrastidlo. 


Poté jsem pomocí euro obalu vytvořila okénka pro korálky. Lepené spoje (slepovala jsem oboustrankou, na viditelných místech Glossy Accent) se krásně schovaly pod fotky. Do jednoho většího místa jsem vlepila PL kartičku z vánočního PL kitu. A přidala pár průhledných korálků. 


Tak a teď bylo na čase využít druhou stranu s korálkovými okénky. Využila jsem zbylé vánoční PL kartičky včetně chipboardu a visačky a stránku udělala bez jediné fotky. Prim hraje journaling. O tom, co jsme o Vánocích dělali, jaké byly dárky a co jsme měli k jídlu jsem psala na klasických PL stránkách, zde jsem dala prostor těm neobyčejně obyčejným zážitkům. 


Že se u grandma a grandad dveře netrhly a děti si měly pořád s kým hrát. Že se Albert sám vypravil s nočníkem po schodech dolů (a naštěstí do dobře dopadlo). Nebo že naše rodina objevila kouzlo pohádky Frozen a každou chvíli si někdo chytlavé melodie pobrukuje. I takové byly naše Vánoce.

PS: Původně byla stránka určena do lednové challenge od Pavlínky, ale když už jsem se stala členkou DT, tak mám alespoň materiál k publikování a vy další inspiraci do soutěže.

Sunday, 11 January 2015

more pictures in your Project Life album? no probs ...

... objevila jsem báječný způsob, jak na PL stránku vměstnat víc a víc fotek. Není to můj nápad, ten jsem si "půjčila" od Heidi Swapp. Ale do knížeček, které stojí kolem 100 Kč jsem opravdu investovat nechtěla ... Tak jsem si jednu malou vytvořila. Svoji a lépe ladící k celé stránce.





Jak můžete vidět v instruktážním videu, na rubové straně kapsy si kapsu o velikosti 3x4 vertikálně naříznete (lépe se to dělá s naplněnou kapsou kvůli viditelnosti). Do zářezu se pak vsune poslední list knížky. Vlastní výroba knížky už je jednoduchá. Několik papírů velikosti 4x6 jsem v polovině přehnula, ohyb proděravěla a ručně sešila .. kdo máte dlouhou sešívačku či kleště, máte práci jednodušší. Ale šití vypadá na hřbetu opravdu efektně. Na závěr jednotlivé stránky knížky dozdobíte. Nedoporučuji mnoho vrstvení či 3D ozdoby, knížka a potažmo album by pěkně nakynuly. Posledním krokem je vlepení knížky, aby nevyklouzávala, tzn. přilepení poslední stránky ke kartičce v lícové kapse.


Zkusíte si také vyrobit extra prostor pro své fotky?


Thursday, 1 January 2015

A year with Project Life ...

... mi změnil život. Někdy si říkám, kolik času bych měla, kdybych PL a potažmo scrapbook "neobjevila", o financích ani nemluvím. Ale baví mě to hodně a ta vidina zaznamenaných vzpomínek hřeje na duši.

Nebudu se rozepisovat, co je Project Life, ani co k tomu potřebujete. To za mě (báječně) udělali jiní. Cílem tohoto textu je přiblížit, jak to dělám já a co se mi osvědčilo. Výborné tipy najdete u Didi (té také vděčím za vtažení do světa PL) nebo na blogu Papero Amo.

Album

Nerada používám slovo "miluji", přijde mi nadužívané a tak trochu teenagerovské, ale v tomto případě mě jiné slovo nenapadá a jiné můj vztah lépe nepopíše. Prostě MILUJI svoje mentolové koženkové album od We R Memory Keepers. Je opravdu nejlepší! Mám ještě jedno od American Crafts, látkové, ale velmi mě zklamalo. Nevěřím totiž, že vydrží invazi zvídavých rukou našich dětí či opakované prohlížení (a přiznejme si, že právě prohlížení alba je cílem veškerého lepení). Látkové album tedy dostalo funkci zásobárny kapes. Na rok 2015 již mám vyhlédnuté veselé korálové koženkové album .. Díky tomu, že dělám týden na jednu stranu (výjimečné události mají stránky dvě), se mi celý rok 2014 vešel do jednoho albumu.



Kapsy

Ano, také jsem podlehla rozmanitosti kapes. A postupně je všechny využívám. Ale nejčastěji sáhnu po designu A nebo designu C. Fotím především na výšku a většinu fotek kolážuji, takže mi tyto kapsy nejlépe vyhovují. A horizontálních kartiček většinou také tolik není. Když jsem dávala dohromady album z roku 2013, používala jsem jenom tyto dva designy. Velmi mi to ušetřilo plánování a vyvolání fotek.

Fotky

Pro mě základní kámen celého Project Life. Velmi ráda fotím, méně raději pak s fotografií pracuji, ale od té doby, co mám Zoner Photo Studio se úprava fotografií stala záležitostí několika minut. Poté, co si do složky nahraju fotky z celého týdne, je v rychlosti projdu a nemilosrdně mažu všechny rozmazané a nepovedené. Také z několika záběrů vyberu jeden či dva nejzdařilejší. A poté již upravuji - světelnost, kontrast, ořez. Chci-li zachovat špatnou fotografii, která je však jedinečná, zvolím jeden z filtrů - cross process, retro, b&w, polaroid nebo v poslední době můj oblíbený Bleach. K filtrům se uchyluji i v případě, kdy potřebuji sjednotit stránku a fotografie hrají všemi barvami. Upravené fotky následně kolážuji v Picmonkey.com. Je to velmi intuitivní editor fotografií dostupný kdekoli online. Vzhledem k tomu, že dělám pouze jednu stránku na týden, jsou koláže výborným řešením, jak na stránku dostat více fotografií. Aby však nepůsobily tříštivým dojmem, stanovila jsem si pravidlo jedné velké fotky 10x15, která stránku rozrazí. Kolážování fotografií je dobré i pro následné rozstříhání a použití menších kousků.


Zpočátku jsem fotografie vyvolávala po týdnech, vždy na začátku týdne jsem si dojela do dm drogerie a fotky za 6Kc kus ihned vytiskla. Bylo to super, stránka hotová během dvou dnů a maximálně aktuální. Výhodou rovněž bylo, že jsem měla spoustu událostí ještě v čerstvé paměti. Letní prázdniny a s nimi spojené cestování však pravidelnost narušily a od té chvíle vyvolávám fotky po měsících. Posílám je do fotolabu.cz, většinou i s fotkami z uplynulých let. Kvalita fotografií je nesporně vyšší, ale připočítám-li dopravné a balné, cena je s fotkami z dm srovnatelná.
Doteď jsem fotila klasickým kompaktem, fotky většinou potřebovaly upravit, především ty pořízené za horších světelných podmínek (část osvícená bleskem a zrnitá tmavá část mi někdy připravily krušné chvilky). Ale kompaktu odzvonilo (třebaže v mé kabelce bude mít pro svoji velikost stále místo). Od Vánoc si hraji s novou zrcadlovkou a nemohu se nabažit. Kvalita fotek je nesrovnatelná .. konečně jsem schopná zachytit děti v pohybu, rozostřit pozadí, které by jenom rušilo či rychle zaostřit a vyfotit právě ten moment, kdy se dcerka uráčí podívat do objektivu ...

Zápisky

Snažím se zapisovat poctivě, ale již několikrát se mi stalo, že jsem v neděli těžce vzpomínala, co jsme vlastně minulé pondělí dělali. Zejména pro zaznamenání zajímavých situací či výroků dětí je pravidelnost a svědomitost na místě, neboť takové věci člověk rychle zapomíná. Kolikrát jsem si říkala, že bych si něco měla zapsat, ale nakonec zvítězila lenost a přesvědčení, že TO si určitě budu pamatovat ... eh, nepamatovala. Ze začátku jsem zapisovala do klasického týdenního diáře, ale ouha, políčka svojí velikostí nestačila obšírnosti mých zápisků. Přešla jsem tedy na princip deníkového zápisu, kdy do obyčejného bloku nadepíšu týden a poté den po dni zaznamenám. Někdy mi stačí pár řádků, někdy se popis větších událostí rozvine na stránku. Na konci týdne pak načrtnu plánek layoutu s fotkami.



Kartičky

...a to další. Ale hlavně kartičky. Mám jich hodně, moc, možná až příliš. Tudíž až do odvolání embargo na pořizování kartiček nových. Finančně nejvýhodněji vycházejí tzv. Core kity od Becky Higgins, nejideálněji jejich třetina, neboť motivy se opakují. Jako poslední v mé kolekci přistála edice od Heidi Swapp Dreamy. Přestože je spíše dívčí díky tlumeným pastelovým barvám a růžové, vesele ji kombinuji s fotkami syna. Zatím si nestěžuje ... Také jsem nadšená Project Life kitem od děvčat z PA, především sladěnými ozdobami, které bych si sama asi nikdy nekoupila. S kartičkami z kitu většinou pohodlně vystačím na celé dvouměsíční období. Nemám problém do kartiček říznout či střihnout, použit jen journalingovou část či vystřihnout motiv nebo nápis. Veškeré zdobení je sice vzdálené od původní myšlenky jednoduchosti PL, ale i to mě na tom baví. Někdy zdobím méně, někdy vůbec, jindy se musím brzdit, abych to nepřehnala ...



Tím, že dělám jeden týden na stránku, má spotřeba kartiček, především těch výplňových, je minimální. Můj Project Life je spíše o fotografiích a záznamech, to ostatní scrapbookování je přidaná hodnota (ale také nadmíru zábavná). A úplně nejlepší na tom všem je, že si to každá děláme po svém, zaznamenáváme týdně či měsíčně, užíváme si znovuprožití zážitků a moc nás to baví!

Tak a teď vzhůru na PL 2015! Huuuž se těším!