Tuesday, 23 December 2014

Christmas cards for our big family ..

.. osobní vánoční přání pro naši velikou rodinu. Jako vždy s naší fotkou, protentokrát chrastící. Sníh se mi nikde nepodařilo sehnat, tak na nás "sněží" bílé a průhledné korálky. A krásně šustí ...




Tak snad udělají radost!

Sunday, 30 November 2014

the show must go on ..

... a jedeme dál. Vánoční přáníčkování. Nějak jsem se rozjela a šlo to samo od ruky, ale v nejlepším přestat. Začíná advent a já mám nachystáno. Jupijej, můžu v poklidu rozjímat ..

                                                               Několik stromečkových ....




... a pár dárečkových. 


 A několik přáníček úplně jednoduchých ...








Krásnou první adventní neděli!



Saturday, 29 November 2014

special edition ...

.. na výjimečnou akci. Moje kamarádka založila charitu, která financuje vzdělání ugandským dětem v obci Wakitaka. A každým rokem pořádá bazárek či koncert. Co je mi velmi sympatické: VEŠKERÉ peníze jdou dětem. Neplatí se žádný pronájem, účinkující vystupují bez nároku na honorář, organizátoři nehrabou do své kapsy, kdo umí, něco vyrobí, případně je možné darovat již nepotřebné. Budete-li mít v neděli odpoledne čas, zastavte se v Malostranské besedě od 15:00 (Wakitaka Charity).



Já jsem pro tuto příležitost vyrobila pár přáníček. Není v moci nikoho z nás přispívat penězi na všechny charity, které nás osloví, ale velmi ráda jsem takto přidala svoji trošku do mlýna ...


Přeji vám krásný adventní čas!


Monday, 24 November 2014

the joys of October ...

.. a je tu podzim ve vší své kráse a barevnosti. A spousta focení. Poprosila jsem svoji báječnou kamarádku s dobrým fotoaparátem a ještě lepším okem pro detail, jestli by nás rodinně nenafotila. Přirozeně, nenuceně, s barevným listím. A tak máme krásné podzimní fotky ...


Na konci října jsme navštívili mého bratra v Lyonu. Rodinný prodloužený víkend. Babička nás sice lákala, že děti pohlídá a užijeme si objevování města sami, ale kdo z vás máte děti, jistě chápete, že takhle daleko jsme bez nich odjet nemohli. Vůbec bychom si dovolenou neužili. Jsme prostě rodina, a i když to přináší pár (nebo víc) omezení, i cestování se dá zvládnout. Nelitovali jsme. Kdo by odolal rozzářeným dětským očím na kolotoči? A že jich je po Lyonu rozmístěno několik. Krásné, starobylé, naleštěné. Hned u domu jsme měli ten od Julesa Verna, takže o zábavu postaráno.


Během naší návštěvy probíhal v Lyonu festival vína, Salon de vines. Nezávislí vinaři zde prezentovali svá letošní vína. A ta se mohla degustovat dle libosti. Případně zakoupit. Zkušení fajnšmekři stánky obcházeli s plánkem svých oblíbených vinařů, ochutnávali a vzápětí plivali, kupovali. To my jsme také obešli pár stánků, ochutnali, neplivali (plivání je plýtvání, že) a láhve kupovali. Asi tak 7 lahvinek bílého i červeného, všechno darem pro našeho tatíka. A jak taková návštěva stánku probíhá? V našem podání je to vyhledání zajímavého regionu a sympaticky vyhlížejícího vinaře, který vypadá, že by si s námi i anglicky popovídal. Francouzštině bohužel příliš nevládneme. Přistoupíme a opatrně se ptáme, francouzsky, jestli pán/paní umí anglicky. A poté již poptáváme vzorky, já bílé, můj bratr červené. Zkontrolujeme barvu, otočením skleničky rozvineme vůni, koštujeme, povalujeme po jazyku a s výrazem zaníceného odborníka hodnotíme (nu což, když to tak dělají všichni). Snaživý vinař nás zasvěcuje do tajů výroby a objasňuje, jaké chutě můžeme v tom kterém vzorku rozpoznat. Vysvětluje-li anglicky, pokyvujeme hlavou, účastně komentujeme. Vysvětluje-li francouzsky, pokyvujeme hlavou, účastně komentujeme, ale nemáme ani tušení, o čem je řeč. Kupujeme pár lahví, je nám většinou hloupé ochutnávat a nekoupit, a přesouváme se k dalšímu stánku. Výsledek? Košík pod kočárkem je zatížen lahvemi a naše nohy také nejsou nejlehčí. Ale mělo to atmosféru ...


V pondělí jsme navštívili Vienne, malé, leč na památky bohaté městečko na jih od Lyonu. Ty nejzajímavější jsme obešli "po stromečkách" (mají vtipně pro turisty na chodníku značky). V odpoledních hodinách jsme se přesunuli do Perouges, malé středověké vesničky. Albi si tamější kameny dlážděné cesty užil - v kočárku naskakoval jako když jede na koze. V úterý jsme se opět potulovali po Lyonu, vylezli na vršek Fourviere a obhlédli město na dvou řekách z krásné vyhlídky u baziliky. Odpoledne se vrátil bratr z práce a jeli jsme nakupovat .. na kole! Tam se všude jezdí na kole. Pokud kolo nevlastníte, půjčíte si ho na jednom z mnoha stanovišť a na konci své jízdy ho zase na některém místě vrátíte do stojanu. Báječný systém. S cyklistickou helmou tu nikoho nepotkáte, ženy jezdí v sukních, v předním košíku kabelku. Většina cyklostezek vede mimo silniční provoz. Obousměrná ulice se změní na jednosměrnou a uvolněný prostor je přeměněn na cyklostezsku. To jenom v Čechách se stále staví další a další silnice a auta hrají prim. Škoda. Ale třeba k něčemu takovému jednou taky dospějeme. Každopádně jízda na kole do nákupního centra a zpět patří k mým největším lyonským zážitkům! Ve večerních hodinách proběhla poslední kolotočová jízda, rozloučení s Lyonem a noční přesun zpět do Čech. Bylo to krásné, zajímavé, osvěžující! Merci!


Po návratu z Lyonu jsme si vyzkoušeli, jaké je to být na chvíli "bezdětnými" .. odvezli jsme děti k babičce a vrátili se zpátky do Prahy, abychom ... uklízeli a rozkládali trampolínu. Ale také navštívili kino (film Gone Girl nás nezklamal! Kniha ohromila, film jen umocnil zážitek!), došli si na večeři (ach, jaká to krása, někdo vám uvaří, vy si to ještě teplé v klidu sníte) a setkali se s kamarády z Německa. Ale i tak, v sobotu jsme se už nemohli dočkat, až si pro děti odpoledne zajedeme. Cestou zpět jsme se zastavili na loučeňském zámečku a navštívili zdejší Labyrintárium. Amelii nejvíce nadchlo setkání s princeznou (nevěstou), nemohla z jejích šatů spustit oči. Alberta nevěsta nechávala chladným, alespoň že tak..

V neděli na Dušičky jsem zašli na hřbitov a zapálili svíčku na opuštěném hrobě. Bylo typické listopadové dušičkové počasí.


... snad už nás těch nevlídných listopadových dní čeká co nejméně!

Saturday, 1 November 2014

getting ready for Christmas ...

... aneb štěstí přeje připraveným. A tak se i já připravuji na nadcházející sváteční čas (no když už začaly i obchody). Štastně a vesele vánočně přáníčkuji ...

Pro mě novinka a absolutní propadnutí technice horkého embossování. Nad topinkovačem. Zatím ...


 


Takové večerní vystřihování srdíček při sledování filmů ...




... a počítání sobů .. jeden, dva, tři sobíci jdou ...



.. myslíte, že vločky přivolají bílé Vánoce? ...ja myslím, že těžko ..



Přeji vám krásné ještě listopadové dny!

Monday, 20 October 2014

indian summer ...

... na severoamerickém kontinentu, u nás babí léto. S velmi poetickým původem slova. Během babího léta lze pozorovat vznášející se pavučiny drobných pavoučků, které lidem v minulosti připomínaly šedé "babské" vlasy. No není ta čeština krásná!

První zářijový týden se náš balkón dočkal nové izolace. Je to báječné, relativně snadné na úklid, příjemné na pochození. No a snad už konečně nebudeme protékat k sousedům. Albi si užil své první pískování. Zatímco Amelie sedí na kraji pískoviště a se vším manipuluje dvěma prsty, aby se příliš neušpinila, Albi tu sypkou nádheru přehrabuje dlaněmi, nohama i pusou. Sourozenci ....


Úterní výlet do Stromovky jako největší zážitek týdne. Již cesta tramvají byla předzvěstí náročného dopoledne; s Albertem je to všechno jedno velké nepředvídatelné dobrodružství ..


Máme nové skříně. Jupijeeej! Od šikovného studeneckého truhláře Vildy. To je najednou úložného prostoru! O víkendu nás navštívila babička, společně jsme si v klidu (!) bez mužů (!) prošly Ikea. Večer kino s Jamiem a úžasně vtipný Colin Firth ve filmu Woodyho Allena Kouzlo měsíčního svitu (Magic in the Moonlight). Doporučuji, Colin je tak báječně prodchnutý humorem W. Allena ..



Grandma a grandad time! Bring it on! Využíváme hlídání, obcházíme doktory a zubaře, večeříme ve vybraných restauracích, ovíňujeme se na vinobraní a objevujeme krásy Karlštejnska.


 
A je to tady. Náš malý junior dnes slaví své první narozeniny. Slavilo se ve dvou fazích, nejprve v samotný slavný den, poté v neděli ve velkém kruhu rodinném. Poprvé k nám přijela moje báječná 80letá babička ...  A který dárek měl největší úspěch? Stará dobrá oranžová tatra ...




U nás se dveře netrhnou. Další víkend návštěv. Tentokrát k nám zavítali Glenn s Claire. A v sobotu se náruživě komínovalo, aby se všechno stihlo během jednoho dne. Jamie fungoval jako podavač a snášeč materiálu, dědeček jako pravá ruka mistra komínáře. Nedělní výlet na Pražský hrad a Petřín byl zaslouženou odměnou ...


Doufám, že jste si zářivé září také výborně užili.

Thursday, 9 October 2014

leave it to the professional ...

... a máte krásné fotky. Ostré, jasné, zajímavé. Nezanedbatelným faktem je, že na fotkách budete všichni. I maminky, které většinou fotí a dokumentují.

Když byl synek ještě 4týdenní miminko, šli jsme k fotografce za rohem na několika hodinový marathon fotografování. Nenechte se mýlit slovem marathon, tady je opravdu na místě. Neboť po téměř třech hodinách marné snahy nahnat dítě před objektiv, zaujmout dítě, aby se do objektivu podívalo, převléci jej, nakojit dítě druhé a odklidit všechny kakací a čůrací škody, které vysvlečené napáchalo, k tomu se usmívat a jásat do objektivu, dávat pozor, abychom nebyli zahlceni rekvizitami a fotky stále vypadaly pokud možno přirozeně ... no uf, možná ani marathon není tak náročný. Ale dali jsme to. Výsledek posuďte sami, my jsme moc spokojeni ..





A jako mají herci své historky z natáčení, my máme historku z focení. Chtěla jsem nožičky, ty miminkovské maličké roztomilé nožičky. Jamie si lehl na zem, Alberta si položil na břicho, vzali jsme oba do rukou nožičky, Pavlína zaostřila a fotila. A Albert se přidal také. V záběru nožiček je jeho báječná fontánka ... tak hlavně když věci fungují, jak mají.

new baby at home ...

.. vloni po návratu z porodnice. Pomalu jsme si na sebe zvykali. Nejkrásnější na tom zvykání bylo sledovat, jaký vztah si Amelie s bráškou vytváří. A opět tu máme nové boty, tehdá velikost 23. Když si vezmu, že jsme je přesně před rokem koupili Amelii a letos Albertovi vel. 22, tak vůbec nechápu, proč ty děti tak  rychle rostou ...


A dvě návštěvy prarodičů. První velmi krátká, brzy po narození synka, ta druhá příjemně třítýdenní. Bylo opravdu osvěžující mít na pár hodin na starost jen jedno dítě. A procházky Šárkou jen s kočárkem. Říjnová návštěva ..


.. a listopadové třítýdenní prázdniny. Při vyřizování žádosti o dotaci na kotel na městském úřadě P1 jsem v centru ve Františkánské zahradě objevila príma dětské hřiště. Doporučuji. Rodiče tam s dcerkou pak několikrát zavítali. A také do Marks and Spencer. Tři týdny je dlouhá doba a bez "anglických potravin" se nedá žít :) ..


Krásný český den všem!

Wednesday, 1 October 2014

one year ago ..

.. our son was born! As Amelie would say: Jupijeeej! It was my second baby to give birth to but it was so much different and absolutely unforgettable. Simply said the third best day of my life! .... This way I would like to say massive thank you to the people being there to help, they were all amazing, especially my midwife and my dula .. and thank you to my husband, who wasnt sure what was going on but was there to give me his support and love ..


We became a family of four. At that time Amelie had no idea what was going on but took it so well. Eh, the pictures just say it ..


.. and Albert's birthday card. Had few photos left from making PL album, so came handy when making first birthday card for our son.


Happy birthday to Albert. Cannot believe the year went so fast ..